Objemná krmiva
Zelená píce: nadzemní části rostlin. Lze jí získat z trvalých travních porostů, nebo jako zelenou píci z polí. Na přirozených loukách a pastvinách se vyskytuje přes 100 druhů trav. Lze je rozdělit na trávy, jeteloviny a byliny. Trávy tvoří hmotu pastviny, určují kvantitu krmiva. Nízké trávy mají kratší stébla, více listů obsahují méně vlákniny a jsou dobře stravitelné. Naopak vysoké trávy mají dlouhá stébla s květenstvím a málo listů. Chuťová hodnota trav závisí na druhu (kostřava červená, jílek vytrvalý), stáří, hnojení a půdě. Koním zkrmujeme zásadně čerstvou píci. Zapařená, nebo zavodněná je pro koně nebezpečná. Lépe zkrmovat na noc. Přes den je lepší krmit suché krmivo. Ve skupině jetelovin nalezneme vysoce stravitelné rostliny bohaté na bílkoviny, vápník a hořčík. Koňmi je velice dobře přijímán jetel plazivý. Ve skupině bylin nalezneme jak krmivově cenné rostliny (smetanka, jitrocel kopinatý) tak i rostliny jedovaté (např. pryskyřník prudký, blatouch bahenní a hlaváček).
Zelená píce z pole: Z pole pocházející jeteloviny (vojtěška) obsahují vysoké množství bílkovin. Doporučená denní dávka je 4kg na 100kg živé hmotnosti na den. Výhodnější je pěstovat směsky jetelovin a trav (jetelotravní směs, landsberská směska). Zelené obiloviny (žito, oves, kukuřice) jsou chudší na vápník. Koně je rádi přijímají, ale musí být včas sklizeny. Stárnutím ztrácí chuť i krmnou hodnotu.
Denně pokosenou zelenou píci skladujeme v tenké vrstvě, aby se nezapařila.
- Seno: více druhů trav, jetelovin a bylin. Podle jednotlivých druhů: seno vojtěškové, jetelové apod. Seno pro koně by mělo obsahovat více jak 20% vlákniny a musí být vypocené (tj. 5-6týdnů po sklizni).
- Siláže: při silážování dochází k nízkým ztrátám živin. Při zkrmování siláží odpadá problém s prachem. Při dobré hygienické kvalitě je siláž srovnatelná se senem, ne-li lepší.
- Senáže: Za senáže označujeme zelené krmivo s obsahem vody mezi 55-80%. Jsou vhodné pro individuální chov koní.
Sláma: vyznačuje se vysokým obsahem vlákniny. Nevýznamný obsah vitamínů a minerálních látek. Živinově bohatší jsou slámy s větším podílem listů (ovesné). Krmná sláma slouží k regulaci příjmu krmiva a k zabavení koní. Pokud slámu řežeme dodržujeme velikost 3-5 cm.
Okopaniny: šťavnatá, lehce stravitelná, sacharidová krmiva s nízkým obsahem vlákniny. Nízký obsah bílkovin a vápníku. Zkrmujeme krmnou mrkev, brambory (pařené), krmnou řepu i cukrovku. Zabraňujeme tak kolikám. Význam krmení okopanin upadá. Brambory zásadně zkrmujeme očištěné a pařené. Nepodáváme chovným klisnám a hříbatům. Dávka 2kg na 100kg živé hmotnosti. Mrkev koně velmi rádi přijímají. Vysoký obsah karotenu obsažený v mrkvi skladováním neklesá. Pozor na mrkve nahnilé, špinavé a zaplísněné. Řepa cukrovka slouží jako zdroj pohotové energie. Krmná řepa se zkrmuje zpravidla krouhaná. Po zpracování cukrovky využíváme cukrovarské řízky, melasu a krmný cukr. Řízky je nutné před podáním řádně namočit. Mohli by způsobit ucpání jícnu. Melasa je sirupovitá, nahnědlá tekutina. Obsahuje velké množství draslíku a sodíku. Krmný cukr je vysoce stravitelný.
Ovoce a ovocné zbytky: nejedná se o přirozené krmivo. Lze ho využít v malém množství pro zpestření krmné dávky.