• Vnější (nelze ovlivnit)
• Vnitří (lze ovlivnit)

• Vnější faktory: podnebí a ostatní klimatické podmínky, půdní typ.
• Vnitřní faktory: zvolená secí nebo přisévací směs, agronomická a agrotechnická opatření (např. doba a způsob sklizně) apod.

Velmi důležitá je skladba travního porostu, který slouží pro sušení. Poměr a zastoupení jednotlivých travin a bylin dává senu jednak chuťové, ale především dietetické vlastnosti. Seno pocházející z klasické louky, na které se vyskytují byliny a traviny typické pro danou lokalitu má většinou širší spektrum bylin a travin. Naproti tomu seno pocházející z porostu, který byl založen setbou s požadovaným poměrem a zastoupením jednotlivých travin má podíl a zastoupení jiných bylin a travin velmi nízký. Známý poměr dává dobré možnosti přibližně odhadnout nutriční hodnotu, kterou je dobré pokud potřebujeme stanovit přesnou krmnou dávku ověřit laboratorním rozborem.

Seno, které má mít dobré nutriční parametry, musí pocházet z píce, která byla posečena ve správný čas, dobře usušena a rychle a správně uskladněna. Optimální doba sklizně se pohybuje v první polovině kvetení trav (později než u sena pro dojnice).

Podle doby kosení se mluví o první, druhé nebo třetí seči. Druhou a třetí seč lze označovat jako otavu (přelom srpna/září).

Podle způsobu sušení lze seno dělit na sušené na zemi nebo na sušácích. Podle zpracování při slizni rozlišujeme dlouhé seno, lisované v balících a řezanku.

Seno sklízíme dosáhne-li obsah vody 18-20%. Během prvních týdnů se seno „potí“(Obsah vody je nad 15%). Přitom se množí bakterie a seno se zahřívá. Pozvolna vydává vlhkost až do snížení obsahu vody pod 15%, poté následuje posklizňové dozrávání. Seno nesmí být zkrmováno, dokud není fermentace dokončena (6 - 8týdnů).

V některých výrobních oblastech nelze uplatňovat všechny strategie výroby sena. V horských a podhorských oblastech je více prostoru pro výrobu sena z klasických luk. Přísev nebo dokonce zakládání nových porostů může být významně ovlivněn legislativou, která tyto agronomické a agrotechnické zákroky a zásahy omezuje nebo dokonce úplně zakazuje. Naopak v oblastech příznivých pro intenzivní zemědělství lze uplatňovat výsev a zakládání porostů s požadovanou skladbou preferovaných travin a dalších rostlin.

• Kvalitní seno by mělo mít typickou „nazelenalou“ barvu, strukturu a vůni.
• Prašné seno může být příčinou některých respiratorních potíží a poruch u zvířat, ale i ošetřujícího personálu.
• Zaplísněné seno je taktéž velmi nebezpečné kvůli mykotoxinům, které obsahuje. Tyto jsou nebezpečné jak lidem při manipulaci se senem, tak zvířatům při přijímání zaplísněného sena. Mykotoxiny přítomné v krmivu působí negativně na celé prospívání organismu a mohou být častou příčinou reprodukčních a jiných poruch.
• Seno zabahněné a jinak znečištěné velmi významně snižuje dietetické vlastnosti a může být příčinou obtíží a poruch trávicího traktu.

Pokud trpí kůň respiratorními obtížemi lze snížit prašnost sena jeho pokropením vodu před tím, než začneme seno zkrmovat. Na nevyrovnanou nutriční hodnotu a kvalitu lze usuzovat prvotně podle barvy, struktury a spektru travin a bylin.